Tento týden jsme pro Vás vybrali zajímavé kulturní události a zvyky ze všech koutů Španělska. Seznamte se o něco více s touto krásnou zemí! Tentokrát se dozvíte něco o zajímavých festivalech a nezapomněli jsme samozřejmě ani na flamenco. Pojďte si s námi zatančit, válet se v rajčatech nebo utíkat před rozzuřenými býky 🙂
Zajímavé fiesty (slavnosti)
Bláznivý svátek „La Tomatina“ (rajčatová bitva)
Tento svátek se koná každoročně poslední středu v srpnu na svatého Ludvíka již od roku 1945. V posledních letech se o této rajčatové bitvě mluví po celém světě a je velmi oblíbenou atrakcí i pro turisty. Bitva zpravidla trvá od 11:00 do 13:00. Úderem jedenácté hodiny se postupně začnou všichni scházet. Nejlépe jen ve spodním prádle, jelikož všichni ví, co je čeká. Dobře víme, že dostat rajčatovou šťávu z oblečení je téměř nemožné. Této bitvy se každoročně zúčastní něco kolem 30 000 lidí. Koná se nedaleko Valencie ve městě Buñol. Při této bitvě se spotřebuje zhruba 125 tun rajčat. Pravidla zní takto: sundejte si třičko a rajče před hozením rozmáčkněte. Jinak máte absolutní volnost. A jak tato tradice vznikla? Lidé tvrdí, že partička vandalů rozbila výlohu zelinářství a z legrace začala po majiteli házet rajčata. Určitě je to zajímavá podívaná.
„Encierro“ (běh býků)
Další bláznivá fiesta. Koná se ve městě Pamplona na počest jeho patrona – svatého Fermína. Pamplona má něco kolem 200 000 obyvatel. V průběhu tohoto svátku se toto město rozroste zhruba o jeden milion lidí. Tento svátek se dodržuje již od roku 1926. Původně bylo zvykem, že honáci býků brzo ráno hnali býky na trh nebo do corridy. Obyvatelé ulic, kterými býci běželi, zavřeli všecha okna a dveře a škvírami pozorovali všechno dění. Postupem času se našlo pár mladíků, kteří si chtěli dokázat svoji odvahu a začali před býky utíkat. Takto údajně vznikla tato tradice. Účastní se jí 2000 – 3500 odvážlivých mladíků. Na sobě mají bílé košile a kolem pasu jim vlaje sytě červený šátek („mozos“). Není to zrovna bezpečná zábava, spíše naopak. Od vzniku této tradice zemřelo již 15 lidí. Počet zranění se každý rok pohybuje mezi dvěma až třema sty. Tanec a alkohol jsou nedílnou součástí Encierra. Festival trvá celý týden a běhá se každé ráno. Býci, kteří se pro tuto slavnost používají, jsou velmi divocí. Jsou chovaní pro boj v aréně. Všichni účastníci si svým způsobem zahrávají se životem.
„Corrida de Toros“ – Býčí zápasy
Býčí zápasy se konají zpravidla při příležitosti nějakého svátku či slavnosti. Hlavními účastníky jsou matadoři a býci. Matadoři mají za úkol býka v aréně zabít. Obvykle jsou tři a zabíjejí celkem šest býků. Býci se vybírají velmi pečlivě. Měli by být čtyři roky až pět let staří, nesmí na sobě mít žádný tělesný defekt a měli by mít pěkně ostré rohy. Před zápasem je býk uzavřen ve velmi stísněném prostředí a před vypuštěním do arény je bit a drážděn. Prvním úkolem je býka vyprovokovat a zjistit jeho chování. Následují dobře známé červené pláštěnky, kterými matador býka ještě více dráždí. Do býka jsou postupně zabodávány kopí, aby byl oslaben. Když už je býk vysílen a není schopen se orientovat, příchází mu matador zasadit poslední ránu, většinou mezi obratle. Prezident potom rozhodne, jestli si toreador jako trofej domů odnese býkovy uši nebo například oháňku. Pro toreadora je největším projevem slávy a úcty, pokud ho dav vynese z arény na ramenou. Je to určitě zajímavá, ale poněkud krutá tradice.
Flamenco
Původ flamenca bychom našli na jihu Španělska, a to v Andalusii. Tanec, který se flamencu podobal, přinesli v 15. století cikáni. Je to tanec, který je jedním z hlavních symbolů této země. Mnoho odborníků tvrdí, že zrovna tento tanec je hlavním přínosem Španělska pro světovou kulturu. Pojem flamenco zahrnuje mnoho tanců. Jeho součástmi jsou tanec, zpěv, hra na kytaru a cajón (kvádr, který je vyroben ze dřeva a na jedné straně má ozvučný otvor) nebo všem dobře známé kastaněty. V dnešní době jsou havraní vlasy dívek a jejich nařasené sukně známé po celém světě a flamenco má mnoho vášnivých příznivců i mimo Španělsko.