Písmo
Čínský zápis byl zpočátku pouze čten sinojaponsky (tedy pojaponštělou výslovností čínštiny). Později byly k významům čínských znaků přiřazen existující japonský ekvivalent. Tento postupný vývoj zapříčinil, že se slova japonského původu dnes zapisují několika způsoby: pomocí znaků KANJI či slabičného písma HIRAGANA, slova nejaponského původu pak pomocí slabičného písma KATAKANA. KANJI (u nás rozsypaný čaj) se používají k zápisu kořenné části slov a HIRAGANA k zápisu gramatických koncovek.

Gramatika
Na rozdíl od češtiny vytváří japonština mnoho slov skládáním ve slovní složeniny různého typu. Charakteristická jsou především složená slovesa, kde obvykle jedno sloveso nese význam a druhé sloveso jej svým významem modifikuje. Tak jako jiné jazyky má i japonština spoustu dialektů, ale nejdůležitější je respektovat „úrovně“ mluvení.

Japonština se dělí na několik úrovní podle toho, s kým mluvčí hovoří: existuje prostá, důvěrná, zdvořilostní a honorifická úroveň. Pro nás Evropany je také neobvyklý rozdíl mezi „mužskou“ a „ženskou“ japonštinou lišící se především používáním zdvořilostních výrazů v řeči „ženské“, tedy v případech, kdy hovoří žena k muži.

Výukové materiály ke studiu japonštiny si můžete objednat v Jazykové škole Light Point,s.r.o.
 
Japonské znaky
Kolik má japonština znaků? Na tuto otázku je velmi těžké odpovědět, protože japonština se vyvíjela postupně a nebyly vedeny žádné administrativní záznamy. Teprve v roce 1887 byl vydán první soubor 2000 čínských znaků, který byl doporučen pro výuku i na japonských ZŠ a SŠ.
Je velmi těžké si udržet znalost všech znaků. I Japonci k psaní dopisů či obchodní korespondence používají často kromě počítače i elektronický slovník.

Slova se stejným japonským čtením a jiným významem:
端 (HASHI – はし) okraj (stolu)
橋 (HASHI – はし) most
箸 (HASHI – はし) hůlky (příbor)
梯 (HASHI – はし) žebřík

Základní pozdravy:
お早う (OHAYOU – おはよう） Dobré ráno
今日は (KONNICHI WA – こんにちは） Dobrý den
今晩は (KONBAN WA – こんばんは) Dobrý večer
お休みなさい (OYASUMI NASAI – おやすみなさい) Dobrou noc

Zajímavosti:
Cestování – taxíky mají automatické ovládání dveří, v Japonsku je neslušné si otevřít nebo zavřít dveře sám(a)
Sushi restaurace- při vstupu jste vítáni hlasitým IRASHAJMASEN (Vítáme Vás)
Toalety – naleznete dva extrémy, oba pro Evropana nezvyklé :
- „turecký záchod“, pro nás dost šokující místo, ale hygienické
- vyhřívané sedátko s následným umytím intimní partie
Proto často naleznete i v restauracích označení pro japonské a evropské typy toalet.
Vlak – Japonsko je to natolik bezpečná země, že si ve vlaku můžete bez obav odložit zavazadlo a určitě vám ho nikdo neodcizí.
Vztah k cizincům – tak jako se Evropané dívají např. na Asiaty, tak i Japonci evropské cizince podrobují zkoumání a nejsou jejich přítomností příliš nadšeni.
Dárky – když chcete někomu něco věnovat musí to být dle pravidel a tradic:
Například svatebčanům dle tradic musíte dát finanční dar v hodnotě 30 000JPY(6000CZK) a za tento dar obdržíte zpět dárek v hodnotě 10 000JPY. Vše probíhá přes svatební agenturu k tomuto účelu najatou. Pro nás je to velmi zvláštní a hlavně ve zpětné vazbě dost neosobní.

Japonština je pro mne koníčkem na celý život. Pevně věřím, že pro mnoho z vás se může stát japonština a japonská kultura tím chybějícím kamínkem v mozaice vašeho poznávání.

Velice ráda se podělím o další své zkušenostmi a znalosti se všemi případnými zájemci.

Veronika Ivakina – autorka článku je ředitelkou jazykové školy Light Point.

Říše NIPPON (ni=slunce, pon je odvozeno od „hon“ což znamená základ, původ), tedy Země vycházejícího slunce. Japonsko je země pro nás vzdálená nejen polohou a jazykem, ale i kulturou, která je v poslední době odivovaná a módní. Spolu s rostoucí ekonomikou a expanzí na světový trh se i z japonštiny stává velmi žádoucí jazyk.

Osobní zkušenost autorky

Moje první návštěva v Japonsku byla před 16 lety. V té době jsem se ještě japonštinou ani Japonskem příliš nezabývala, spíše jsem na ni pohlížela jako na zajímavost a zemi pro Evropany příliš neprobádanou. V té době jsem studovala ve Velké Británii a společně se svým japonským spolužákem jsem se vydala na 3 týdenní cestu do Japonska netušíc, jakým způsobem to ovlivní můj život. V průběhu své cesty jsem navštívila nejznámější místa jako je TOKIO, OSAKA, KOBE, KYOTO, ale také i HOKKAIDO kde se právě v zimní sezóně konal sněhový festival.

První dojmy byly nepopsatelné, spojení nejmodernější techniky a tradiční kultury v jedné zemi mě šokovalo, ale nejvíce jsem bojovala s orientací na místech, kde vše bylo napsáno – mě v té době absolutně nesrozumitelným písmem – rozsypaným čajem.
Obdivovala jsem uspořádanost lidí na zastávkách metra, kde neexistuje předbíhání, výpravčí v bílých rukavičkách vydával pokyny, a zároveň absence jakéhokoli náznaku existence naší abecedy.

Uvědomila jsem si, že pokud chci pochopit lidi, se kterými jsem měla možnost se setkat, musím se více ponořit do jejich jazyku a tím pochopit i jejich myšlení a způsob života. Po návratu ze zahraničí zpět do ČR jsem se rozhodla pro roční pomaturitní studium japonštiny v Praze, kde jsem se naučila základy japonštiny, ale vzhledem k tomu, že je to opravdu jazyk natolik odlišný od evropských jazyků jsem si uvědomila, že ho i tak stále neumím používat…..

Dalších krokem proto byla žádost o studijní vízum v Japonsku a cesta do jazykové školy nejdříve v SHIN OKUBO, kde bylo spousta studentů z Evropy. Vzhledem k tomu, že na mě škola nezapůsobila příliš japonsky, rozhodla jsem se pro změnu a našla jsem si školu nedaleko SHINJUKU. Tato škola již svým vzhledem vypovídala vše o kultuře a zemi vycházejícího slunce.

Pokud se rozhodnete vycestovat do Japonska a věnovat se studiu japonštiny, nebo třeba umění shodó (kaligrafie) neváhejte mne kontaktovat!

Veronika Ivakina
ředitelka JŠ Light Point

V průběhu víkendu se můžete zúčastnit ANIMEFESTu na BVV a nebo akcí, které pořádá Velvyslanectví Japonska v České republice. Co můžete očekávat a proč se strávit víkend právě v duchu japonské kultury? Čtěte a dozvíte se více…

VÍKEND JAPONSKÉ KULTURY V BRNĚ

ANIMEFEST

Animefest je festival, kde se každoročně scházejí fanoušci nejen japonského komiksu (mangy), ale také animovaného filmu (anime).

Animefest pořádá brněnská nezisková organizace Brno Otaku. V roce 2004 se konal první ročník tohoto shromáždění anime fanoušků. Měl asi jen něco kolem 200 návštěvníků, kdežto v loňském roce se počet nadšenců vyšplhal až na 1600. Věříme, že díky stále větší popularitě tohoto druhu zábavy se letos sejde ještě mnohem více návštěvníků. Tento rok je již přihlášených více než 1500 fanoušků! Věříme, že nebudete chybět ani vy :-)

Nezapomeňte také navštívit workshop jazykové školy Light Point, kde si společně s naší lektorkou Yuko můžete vyzkoušet japonské umění kaligrafie na vlastní kůži. Pokud se chcete více ponořit do této kultury a přiblížit se této zemi, rádi Vás naučíme něco nového. Chcete umět japonsky? Láká Vás kaligrafie? Máte rádi kvalitní sushi a nevíte jak si ho doma připravit? Přijďte k našemu stánku a přihlaste se na kurz, na který máte zrovna náladu a který Vás nejvíce zaujal. Máme pro Vás také připraveny exkluzivní výukové materiály pro studium japonštiny, sady pro kaligrafiky a spoustu dalších. Těšíme se na Vás!

5.5.2012 od 14:00 hod – Kaligrafický workshop pořádaný JŠ Light Point
6.5.2012 od 10:00 hod – Kaligrafický workshop pořádaný JŠ Light Point

Doporučujeme Vám také navštívit webové stránky Animefestu. Najdete zde mnoho užitečných informací, doprovodných soutěží o zajímavé ceny a souvisejících článků.

PROGRAM VELVYSLANECTVÍ JAPONSKA V ČR

Každoročně Velvyslanectví Japonska v České republice přináší program představující japonskou kulturu v Brně. I letos se můžeme těšit na velmi bohatý program, který bude probíhat na různých místech v Brně. Veškeré aktivity jsou zdarma a pod vedením profesionálů! Stačí si jen vybrat:

4.5.2012 od 16:00 hod – Dílna Origami, Knihovna Jiřího Mahena
5.5.2012 od 14:30 hod – Ukázka japonských bojových umění, malý sál B.Bakaly
5.5.2012 od 17:00 hod – Ukázka japonského čajového obřadu, Kavárna Kunštátská Trojka
6.5.2012 od 15:00 hod – Dokumentární film „Fukushima Hula Girls“, Kavárna Kunštátská Trojka
6.5.2012 od 17:30 hod – Malý koncert japonské tradiční hudby, Kavárna Kunštátská Trojka

Jménem jazykové školy Light Point Vám přejeme Vám příjemnou zábavu!

Bydlíte ve městě a nevíte kam s Vaším dítkem o prázdninách? Pokud nemáte k dispozici starostlivou babičku, můžete si vybrat klasiku – tábor. Vy můžete klidně chodit do práce a o Vaše děti je dobře postaráno. S výběrem si ale dejte záležet.

Klasickým táborům odzvonilo a příměstské tábory zažívají poslední dobou velký boom. Tento typ táboru bývá dost variabilní, takže si můžete vybrat, na kolik dní v týdnu vaše dítě přihlásíte. Nebo dokonce i můžete volit mezi celodenním a dopoledním programem. Možností je mnoho.

Dnešní děti zpohodlněly a zájem roste především o příměstské tábory. Děti stráví super den s ostatními dětmi, ale večer uléhají do svých vyhřátých pelíšků. To je pro ně mnohem příjemnější představa než noci plné otravného hmyzu, vrzajících nepohodlných postelí a propršených stanů.

Doby, kdy se děti honily celý den po lese a pak se jednou za tři dny vykoupaly v řece, jsou už asi úplně pryč. Pro malé děti je tento typ táboru ideální. Nedostanete se do fáze, kdy odvezete svoje dítě desítky či stovky kilometrů daleko a po pár dnech obdržíte telefonát, ve kterém se dozvíte, že Vaše dítko neustále hystericky křičí větu: „Já chci domů k mamince!“. Odloučení od rodičů dělá potíže někdy i těm starším. A co si budeme povídat, i rodiče někdy teskní a nejradši by měli své mazlíčky pořád u sebe a pod dohledem.

Tábory mají odlišná zaměření. Od všelijakých sportů a tanečků až po výuku cizích jazyků. V dnešní době rodiče velmi rádi posílají své děti na tábory, které jsou spojeny se vzděláním (jazyky jednoznačně vedou). Při výuce děti nemusí sedět zařezaně v lavicích a mohu se dozvědět něco nového zábavnou formou. Prostě spojí příjemné s užitečným. Určitě se nezapomeňte informovat o metodice, kterou je jazyk vyučován. To je velmi zásadní záležitost. Svěřujte své malé táborníky jen do kvalifikovaných rukou. Vaše děti sice nebudou bojovat s klacky v lese, ale mohou využít výhod, které nabízí město (ZOO, muzea, parky, koupaliště, hřiště atd.).

Pokud máte menší děti, nezoufejte. Některé příměstské tábory přijímají i prťata, stačí jen trochu víc zapátrat. Poslat sem můžete děti už od 3 let.

O tábory je velký zájem, tak nezahálejte a nezapomeňte Vaše dítě přihlásit co nejdříve! Prázdniny už se pomalu blíží.

Vaše jazyková škola Light Point

Zajímavé fiesty (slavnosti)

Bláznivý svátek „La Tomatina“ (rajčatová bitva)
Tento svátek se koná každoročně poslední středu v srpnu na svatého Ludvíka již od roku 1945. V posledních letech se o této rajčatové bitvě mluví po celém světě a je velmi oblíbenou atrakcí i pro turisty. Bitva zpravidla trvá od 11:00 do 13:00. Úderem jedenácté hodiny se postupně začnou všichni scházet. Nejlépe jen ve spodním prádle, jelikož všichni ví, co je čeká. Dobře víme, že dostat rajčatovou šťávu z oblečení je téměř nemožné. Této bitvy se každoročně zúčastní něco kolem 30 000 lidí. Koná se nedaleko Valencie ve městě Buñol. Při této bitvě se spotřebuje zhruba 125 tun rajčat. Pravidla zní takto: sundejte si třičko a rajče před hozením rozmáčkněte. Jinak máte absolutní volnost. A jak tato tradice vznikla? Lidé tvrdí, že partička vandalů rozbila výlohu zelinářství a z legrace začala po majiteli házet rajčata. Určitě je to zajímavá podívaná.

„Encierro“ (běh býků)
Další bláznivá fiesta. Koná se ve městě Pamplona na počest jeho patrona – svatého Fermína. Pamplona má něco kolem 200 000 obyvatel. V průběhu tohoto svátku se toto město rozroste zhruba o jeden milion lidí. Tento svátek se dodržuje již od roku 1926. Původně bylo zvykem, že honáci býků brzo ráno hnali býky na trh nebo do corridy. Obyvatelé ulic, kterými býci běželi, zavřeli všecha okna a dveře a škvírami pozorovali všechno dění. Postupem času se našlo pár mladíků, kteří si chtěli dokázat svoji odvahu a začali před býky utíkat. Takto údajně vznikla tato tradice. Účastní se jí 2000 – 3500 odvážlivých mladíků. Na sobě mají bílé košile a kolem pasu jim vlaje sytě červený šátek („mozos“). Není to zrovna bezpečná zábava, spíše naopak. Od vzniku této tradice zemřelo již 15 lidí. Počet zranění se každý rok pohybuje mezi dvěma až třema sty. Tanec a alkohol jsou nedílnou součástí Encierra. Festival trvá celý týden a běhá se každé ráno. Býci, kteří se pro tuto slavnost používají, jsou velmi divocí. Jsou chovaní pro boj v aréně. Všichni účastníci si svým způsobem zahrávají se životem.

„Corrida de Toros“ – Býčí zápasy
Býčí zápasy se konají zpravidla při příležitosti nějakého svátku či slavnosti. Hlavními účastníky jsou matadoři a býci. Matadoři mají za úkol býka v aréně zabít. Obvykle jsou tři a zabíjejí celkem šest býků. Býci se vybírají velmi pečlivě. Měli by být čtyři roky až pět let staří, nesmí na sobě mít žádný tělesný defekt a měli by mít pěkně ostré rohy. Před zápasem je býk uzavřen ve velmi stísněném prostředí a před vypuštěním do arény je bit a drážděn. Prvním úkolem je býka vyprovokovat a zjistit jeho chování. Následují dobře známé červené pláštěnky, kterými matador býka ještě více dráždí. Do býka jsou postupně zabodávány kopí, aby byl oslaben. Když už je býk vysílen a není schopen se orientovat, příchází mu matador zasadit poslední ránu, většinou mezi obratle. Prezident potom rozhodne, jestli si toreador jako trofej domů odnese býkovy uši nebo například oháňku. Pro toreadora je největším projevem slávy a úcty, pokud ho dav vynese z arény na ramenou. Je to určitě zajímavá, ale poněkud krutá tradice.

Flamenco
Původ flamenca bychom našli na jihu Španělska, a to v Andalusii. Tanec, který se flamencu podobal, přinesli v 15. století cikáni. Je to tanec, který je jedním z hlavních symbolů této země. Mnoho odborníků tvrdí, že zrovna tento tanec je hlavním přínosem Španělska pro světovou kulturu. Pojem flamenco zahrnuje mnoho tanců. Jeho součástmi jsou tanec, zpěv, hra na kytaru a cajón (kvádr, který je vyroben ze dřeva a na jedné straně má ozvučný otvor) nebo všem dobře známé kastaněty. V dnešní době jsou havraní vlasy dívek a jejich nařasené sukně známé po celém světě a flamenco má mnoho vášnivých příznivců i mimo Španělsko.

Katalánsko (Cataluña)

Katalánsko je státem ve státě. Má vlastní kulturu, parlament a také jazyk (katalánština). Hlavním městem je Barcelona. Obyvatelé Katalánska jsou na sebe pyšní, a proto jsou zde veřejné nápisy, popisky, cedule, nápisy u kulturních památek a další informace psány v katálánštině. Španělština je zde také, ale až na druhém místě. Samozřejmě zde najdete i angličtinu. Katalánci se například na prvním stupni základní školy učí jenom katalánsky a španělštinu nemají vůbec. Španělé nejsou zrovna přeborníci v cizích jazycích. Pokud nejste přímo v centru většího města a neumíte španělsky nebo katalánsky, moc se nedomluvíte. Průměrný počet uživatelů katalánštiny se pohybuje kolem 9,5 milionů. Snaží se co nejvíce odlišit od Španělska. Je tu zakázána corrida. Katalánci corridu považují za primitivní a hloupou zábavu Španělů.

Barcelona – nejkrásnější místa města

Barcelona je druhé největší město Španělska. Má něco kolem 1,5 milionu obyvatel a nachází se zde mnoho zajímavých míst, která stojí za to vidět. Připravili jsme si pro Vás ty nejznámější.

La Rambla – ulice, ve které se pořád něco děje. Je to nejznámější barcelonská ulice. Po procházce po La Rambla snadno rozpoznáte španělskou mentalitu. Je dlouhá asi 1,5 km a můžete se na ní setkat téměř se vším. Můžete se nechat namalovat, podívat se na taneční vystoupení, obdivovat živé sochy nebo si koupit slepici či suvenýr. Je to ulice plná umělců. Restaurace, kavárny, kluby a obchůdky ji lemují z obou stran. La Rambla nikdy nespí.

Park Güell – je dítětem světoznámého architekta Antonia Gaudího. Tomuto rozlehlému parku dominují mozaiky, sloupy ve tvaru stromů a velká terasa. Typickým symbolem pro Gaudího a pro tento park je mozaikový drak, který se nachází v hlavní části parku. Zajímavými prvky jsou také dva pohádkové domečky, které se nacházejí hned u vchodu do parku. V jednom bydlel Gaudí a ve druhém Güell (mecenáš, který Gaudímu tuto práci zadal).

La Sagrada Familia – je architektonickým skvostem Barcelony. Chrám, který se začal stavět v roce 1884 a dodnes není dokončen, je opět dílem Antonia Gaudího. Je to jeho životní práce. Tato katedrála je plná křesťanských prvků. Nečekejte nic konvenčního. Tato stavba je nesmírně originální, barevná a nenahraditelná. Neustále se mění, proto se sem člověk může vracet a nikdy ji nenajde takovou, jakou ji naposledy opustil. Je právem zařazen do seznamu světového dědictví UNESCO.

Něco pro fotbalové fanoušky:

FC Barcelona
Tento fotbalový klub vznikl již v roce 1899, takže má opravdu bohatou historii. Kdo se vydá do Barcelony a nenavštíví místní fotbalový stadion (Camp Nou), je mnoha fanoušky považován za barbara. Kapacita tohoto stadionu je zhruba 100 000 diváků. Od roku 1955 tento tým nechyběl ani v jednom ze všech ročníků evropských pohárů. 21krát se stala FC Barcelona mistrem Španělska a čtyřikrát zvítězila v Lize mistrů. V roce 2009 fotbalisté, kteří kopou za Barçu, vyhráli Mistrovství světa ve fotbale klubů. Někteří fanoušci neváhají dát tisíce za tuto podívanou. Kdo by nesnil o tom, vidět na vlastní oči například zápas FC Barcelony a Realu Madrid? Pro Čechy se cena pohybuje zhruba od 500 euro. Takže celkem drahý špás.

Tento týden se dozvíte něco o španělštině, o zvycích Španělů a o Španělsku samotném. Dopřejte si siestu tak, jako oni a dozvíte se něco nového. Víte například co je to fiesta? Ne, nemáme na mysli značku auta. Chcete se dozvědět více? Čtěte dále!

španělština..

Španělština se řadí do kategorie románských jazyků a je třetí nejrozšířenější řečí na světě, takže pokud se rozhodnete naučit tento jazyk, určitě to pro Vás nebude ztráta času. Pro některé bude asi překvapivou informací, že španělština je dokonce rozšířenější než angličtina. Angličtina je až na čtvrtém místě. Rodilých mluvčích, kteří mluví španělsky, je něco kolem 400 milionů. Není to však jediný jazyk, kterým se ve Španělsku mluví. Hovoří se zde například i katalánštinou, baskičtinou nebo galicijštinou. Jsou to jazyky, které jsou velmi podporovány i vládou. Ve škole se v daných oblastech mluví těmito regionálními jazyky a španělština je vyučována jen pár hodin týdně.

Španělsko..

Oficiální název této země je Španělské království. Země, kam každoročně přijíždí miliony turistů z celého světa. Pyšní se velkým množstvím zajímavých památek a asi 40 z nich je zapsáno v seznamu světového dědictví UNESCO. Státní zřízení této země je konstituční monarchie. Mají tedy svého krále – Juan Carlos I. Nejvýznamnějšími městy jsou Madrid a Barcelona. Madrid je hlavním městěm a Barcelona je architektonickým skvostem. A kdo by také neznal FC Barcelonu, ale o tom podrobněji až příště.
Ve Španělsku mají odlišný způsob výuky i školského systému. Děti od šesti měsíců do pěti let mají možnost chodit do školky. V šesti letech pak přestupují na základní školu, která trvá jen do jejich dvanácti let. Po dokončení základního vzdělání studují střední školu, která povinně trvá čtyři roky. Ve Španělsku totiž nemůžete pracovat dříve než v šestnácti letech. Po ukončení střední školy zde můžete pokračovat ve studiu maturitního nebo učebního oboru a dále na univerzitě.

španělé..

Málokdo asi nikdy neslyšel o tzv. španělských siestách. Tento zvyk je pro Španělsko typický a dodržuje se zejména ve středomoří. Od 13:00 do 16:00 prostě nepracují a odpočívají. Některé úřady a obchody jsou v této době uzavřeny. Je to tradice, kterou dodržují již dlouhou řadu let. V dnešní době je z důvodu ekonomické krize tato siesta ohrožena. Ekonomové tvrdí, že kdyby Španělé pracovali od devíti do pěti, mohla by se zvýšit i produktivita práce.

 
španělské svátky…

Slyšeli jste ale také o fiestách? Fiesty jsou svátky, které jsou plné oslav, jarmarků, vína a hlavně zábavy. Trvají týden až dva a jsou zasvěceny svatým. 85% obyvatelstva totiž zastává katolické vyznání.
Další typickou činností pro Španěly je Maňána. Je to odkládání věcí a záležitostí na neurčito. Rádi odkládají povinnosti a úkoly na zítra, pozítří, příští týden nebo se k nim již nikdy nevrátí. Z těchto jejich zvyků tak trochu vyznívá, jak kdyby byli líní, ale není tomu tak. Ráno vstanou asi v 9 a zhruba v 10 začínají v práci. V jednu hodinu po poledni následuje již zmíněná siesta. Je to doba, kdy je největší horko, a proto odpočívají. Po siestě se však vrací do práce a jsou zde třeba i do deseti hodin. V sezóně někdy i do půlnoci. Někteří z nich mají i po celém dni stále dostatek energie a zajdou ještě na chvíli do oblíbené hospůdky na pivo či na panáčka. Neděli určil Bůh jako den, kdy se odpočívá a nepracuje. Nečekejte od nich tedy žádnou činnost.